Ježíš je svlečen ze šatu
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Co ještě může ztratit ten, který se vzdal všeho, i svého života? Ještě máš svou lidskou důstojnost, Pane, a z té Tě nyní svlékají.
Když Tě takto pohanili, když tu stojíš oděný jen do špíny cesty a krve zaschlých ran, pověsí Ti nad hlavu posměšnou tabuli: Hle, váš král!
Ty to vše snášíš, Pane. Proto dopouštíš, aby Ti vzali šaty, které Ti s láskou utkala Tvá Matka, Panna Maria, abychom se my nikdy nevzdali křestního šatu, kterým nás s láskou na svatém křtu přioděla naše matka Církev.
(Chvíle ticha)
Odpusť
Odpusť nám naši vlažnost, náš zmučený králi!
Smiluj se
Smiluj se nade všemi, kdo se za svou víru v Krista Krále na kříži stydí.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
Že pro jeho umučení,
navěky jsme s Bohem usmířeni.
 |
 |
 |