Ježíš je souzen
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Pane Ježíši, stojíš na soudu. Od Tvých časů jsme soudnictví zdokonalili. Ale kdyby jen to. My všichni jsme se stali horlivými soudci. Soudíme své domácí v rodině, soudíme na ulici, soudíme nahlas i potichu v srdci.
I z Tebe chtěli jednou udělat soudce. Přivedli k Tobě obžalovanou ženu, abys ji odsoudil k smrti. A Tys jen řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, hoď po ní kamenem první.“ A pak jsi mlčel. A za chvíli kolem nebylo soudců, nebyla odsouzená.
Kéž i my, Pane, dokážeme kámen odsouzení z ruky upustit, kéž i my přestaneme soudit, aby i pro nás platilo Tvé osvobození: „Jdi a už nehřeš!“
(Chvíle ticha)
Odpusť
Odpusť, Pane, že jsme místo ruky často měli jen pěst, místo lásky živili nenávist, místo spravedlnosti hledali lest, hledali smítko v oku bližního.
Smiluj se
Smiluj se nade všemi, kdo soudí nespravedlivě.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
Že pro jeho umučení,
navěky jsme s Bohem usmířeni.
 |
 |
 |