Jeruzalémské ženy pláčou nad křížem

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým  křížem jsi  vykoupil svět.

Tvůj osmý kříž. Těšit ty, kteří těší tebe.


Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Ženy mi naslouchaly, milovaly mě a věřily mi. Žehnal jsem jejich dětem. Hleděly na mne srdcem a nedovedly se smířit s tím, že mě odsoudili. Proto plakaly. Cítily, že je tím odsouzen sám život. Žal je zbavil smyslů. Proto jsem je těšil.
(Chvíle ticha)


Vezmi svůj kříž
Trpět bolest je kříž. Povznést se nad ni je osvobození. Žádná bolest není tragédie. Tragédií je slepota a tvrdost srdce. Tragédií je nevidět, že každá smrt má zmrtvýchvstání, každá nemoc uzdravení a každý odchod návrat. Tragédií je upadnout do zoufalství. Zvítězíš, když začneš těšit druhé, i když sám potřebuješ útěchu. Tvoje útěcha přijde od Boha. Nespoléhej se na lidskou útěchu, ale pros Boha o sílu. Ta zvítězí nad světem. To je cesta kříže k životu.
Nedopusť pád do zoufalství. Když ty sám, raněný a rozbolavělý, budeš těšit druhé, tehdy mě najdeš. Otevři i tyto dveře ke mně! Za nimi tě čekám, aby ses o mne opřel.
(Chvíle ticha)


Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.