Ježíš je sňat z kříže

Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.

Pane, konečně už netrpíš. Ale Tvá křížová cesta ještě neskončila. Co zbývá doplnit na Tvém utrpení, toho se ujímá Tvá Matka, Panna Maria, toho se po jejím vzoru ujímáme i my, kteří Tě chceme následovat.
Tvá Matka svým „ať se mi stane“ vše začala, ona i vše dokončuje. Přežít své děti, hledět do jejich hrobu, to je pro každou maminku úděl nejtrpčí. Ona teď bere Tvé tělo zase na klín, ona na něm vidí, co jsi platil za naši spásu. Ona se od této chvíle nepřestává přimlouvat za nás u nebeského Otce.
Toto zastavení piety, bolestné Matky s mrtvým Synem v náručí, nás učí pravé důvěře, když k ní voláme: Rozpomeň se, láskyplná Matko, že nikdy nebylo slýcháno, že bys koho opustila…
(Chvíle ticha)

Odpusť

Odpusť Pane, že jsme často nebyli ochotní nést kříž bolestí svých a nebo bolestí bližních.

Smiluj se

Smiluj se nade všemi, kdo plní svět památníky své krutosti, kdo boří znamení Tvé lásky.

Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.

Že pro jeho umučení,
navěky jsme s Bohem usmířeni.