Ježíš je položen do hrobu

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým  křížem jsi  vykoupil svět.

Tvůj čtrnáctý kříž: Zůstat bez lidské naděje.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Přátelé si mysleli, že mi prokázali nejvyšší poctu, když moje tělo uložili do hrobu. Starali se o tělo. To je všechno, co mohli udělat. Zapomněli, že jsem řekl: „Třetího dne vstanu.“ Smrt nemá vládu nade mnou.
(Chvíle ticha)

Vezmi svůj kříž
Přiznej si, že tě hrob straší. Když za tebou zapadne náhrobní kámen, už tě nebude. Nezůstane po tobě ani nejmenší stopa. Když si pomyslíš, že jednou nikdo nepřijde na tvůj hrob, že skončíš zapomenutý a nezůstane z tebe nic, tehdy se setkáš se mnou.
Pracovat a nevidět plody svých rukou, to je tvůj čtrnáctý kříž. Je jím touha, hrdinské úsilí zanechat po sobě něco. Ale právě toto ti překáží, abys viděl světlo. Ve věčnosti mě najdeš. Ale jak, když se bojíš lehnout si do hrobu a být v něm zakopaný! Když chceš přijít ke mně a nezničíš mosty za sebou, jak se najdeme? A právě to bude chvíle, kdy mohu proměnit tvůj život.
Toto je čtrnáctý kříž a nad ním se vznáší zmrtvýchvstání. Jak se raduji z hrobu tvé pýchy. Ještě nejsi v hrobě, ještě se do něj neukládáš, a už se vzpíráš umírání. Proto jsi mrtvý. Kdybys uložil do hrobu svou pýchu a umřel sám sobě, tehdy bys vstal k novému životu. Pouze mrtvý člověk může vstát z mrtvých. Protože pouze smrt ti vezme poslední odpor. Neboj se! Je to most mezi mnou a tebou. Smrt hříchu je radost pro mne i pro tebe. Radost a naše objetí. Nejvelkolepější exploze lásky! Já jsem tou cestou už prošel a nyní čekám na tebe.
Nechápeš, že i já jsem odešel ze země? Byl jsem jen jejím hostem. Nyní jsem pánem země. I ty budeš takový. Dej smrti, co jí patří. Už nepohlížej na hrob jako na beznadějný konec, ale jako na radost a začátek. Nechť umře tvoje pýcha! Červánky vzkříšení jsou již na obzoru.
(Chvíle ticha)

Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.